Kostarika. Den dvanáctý a poslední

Vyrážíme kolem páté ráno, abychom dorazili na sever do oblasti, kde nám průvodce řekl, že můžeme narazit na červené a zelené papoušky macaw. Cestou zastavujeme na snídani a máme štěstí. U místního krmítka hodují druh tukana, který jsme ještě nepotkali. Směřujeme dále na sever a jsme konečně na místě. Papoušci jsou kouzelní a daří se nám je zachytit i v letu. Je pravdou, že ostré slunce nám nepomáhá, ale vybírat si nemůžeme.

Fotím osvědčenou kombinací Canon 1Dx + 400 mm/f2.8 + 1.4 konvertor a díky slunci je třeba výrazně podexponovat. Vedle papoušků zachytíme i několik krásných opiček a poté již nastává čas přesunout se do La Paz Garden. Jedná se o ohromné zahrady, kde na jednom místě najdete skoro veškerou flóru a drobnou faunu z celé Kostariky. Je tu také velké množství lidí, a tak se věnuji jen tomu, co sem přilákalo mě – pavilon žab. Žabky spí, ale za dolar nám je místní průvodce probudí a po chvíli začínají pózovat. Jsou krásně barevné, koulí očima (jak by ne, když jsme je právě probudili) a snaží se schovat někde pod list, aby mohli zase usnout.

Nafotíme celkem šest druhů žabek, z toho dva jedovaté. Tyto žabky mají jedovaté sliny a na svou kořist nejdříve plivnou. Měním objektiv na 150 mm/f2.8 makro a výsledek není vůbec špatný. Drobounké žabky jsou v detailu přes celý snímek.

Den se chýlí ke konci a náš průvodce Jose se námi loučí. My mu moc děkujeme za pomoc, protože bez něj bychom polovinu věcí neviděli a nevyfotili. Teď už jen stáhnout poslední fotky, zabalit a zítra nás čeká let zpátky do zimní České republiky.

San Jose se s námi loučí ohňostrojem. Díváme se z balkónu na osvícené město a říkáme si jak dobře jsme to objednali, že končíme takovou světelnou show. Fotit už nikdo nemá náladu, jen vnímáme atmosféru.

Měj se Kostariko a snad zase někdy, příště.