Kostarika. Den druhý

Hotel, ve kterém spíme, má kouzelnou zahradu upravenou tak, aby se v ní návštěvníci mohli věnovat nejen plavání a tenisu, ale také fotografování fauny a flory. Celý natěšení vstáváme již v půl šesté a s prvními slunečními paprsky se rozcvičujeme na fotografický zápas, který nás dnes čeká. Ráno je plné exotických zvuků a snažíme se nalézt ptactvo, které je vyluzuje. První snímky, první radost, a to ještě netušíme, že v cíli našeho dnešního přesunu nás čeká opravdový ptačí ráj. 

Po snídaně s čerstvým ovocem, které svou chutí dává tušit, že dozrálo přírodní cestou, směřujeme do Boca Tapada. Cesta je brutální, kamenitá, šotolinová a dovoluje průměrnou rychlost okolo 30 km /h. V polovině cesty za La Paz si dáváme pauzu v malé restauraci. Na terase s nádherným výhledem do údolí s vodopádem je několik krmítek, na které se slítají kolibříci a jsou tak ochočení, že se téměř dají pohladit. 

V údolí pod námi se tyčí solitérní strom, na kterém odpočívají kondoři. Majestátní dravec. Pokračujeme v cestě, na které ještě jednou zastavíme, abychom si vyfotili krásného sokola. Na konci naší cesty v Lagarto Lodge nás nejprve čeká oběd. Jenže ještě předtím než nám ho stačí přinést, se všichni chopí svých fotoaparátů. Krmítka, alias feedery jsou hned u terasy a ani jídlo nás nemůže odlákat od široké palety ptactva jen kousek od nás. Opravdový ráj pro lovce ptáků. Samozřejmě mluvím o lovcích snímků.

Rychlé ubytování ve funkčních pokojích a zpátky ke krmítkům, která jsou nově zrenovovaná. Nové hezké větve a banány zaručují, že o objekty k fotografování nebude nouze. Jsme poměrně blízko a 400 mm objektiv s 1.4x konvertorem mi jen ta tak dovoluje dostat celého tukana na kinofilmové políčko. Během hodinového zápasu s 1Dx MII a 400 mm/f2,8 jsem kompletně propocený a slibuji si, že zítra vytáhnu stativ.

Poté, co slunce vystoupilo vysoko, již není optimální světlo pro focení. Přepaly, ale hlavně ostré kontrastní přechody focení nesvědčí. Beru si tedy široký objektiv a jdu se projít po okolí. Okolo lagun, které jsou údajně plné kajmanů. Kolem stromů a keřů, které z domova známe pouze z botanických zahrad. A vše se nádherně se zrcadlí ve vodě. 

Den se pomalu chýlí ke svému konci. Slunce tady nedokáže být nízko. Jeho touha jít spát je intenzivní a mizí opravdu rychle. Také jsme skoro na rovníku. Následuje večeře, stažení fotek, snaha o prohlédnutí, ale máme za sebou dlouhý a náročný den. Takže už jen odpočinek. Alberte, to byl dnes krásný den.